Patinovat!

Procházka digestoří

Občas se stávalo, že po zdravé půlhodince spánku musel režisér a producent v jedné osobě MD vyrazit na nějakou zásadní ranní schůzku (tato se týkala kuchyně a rozteklých žampionů - zvukaři z důvodů nemístného bzukotu vypnuli mrazáky, aby je už po několikáté zapomněli zapnout). Hygienické návyky v takových chvílích podléhají korozi jako první a tak sotva si promnul spánkem slepené oči a navlékl na sebe něco připraveného šatstva vyrazil tvůrce ze svého pokoje.

Pocit Alenky za zrcadlem na něj čekal už za dveřmi. V mezipodlaží panovala nefalšovaná londýnská mlha, která s oblibou pohlcuje zvuky a oběti Jacka rozparovače. Je zvláštní k jakému nepoznání dokáže několik hektolitrů kouře změnit i tisíckrát prochozená místa.Po chvíli snahy najít závadu ve svých rozespalých spojivkách, marného hledání klíčové dírky a dvou bodyčcích zapomenutého křesílka se podařilo sejít do přízemí, žampionovou kauzu vyřešit k všeobecné spokojenosti a už někde na schodech začít tápat zpět do mezipatra. Kouř stačil ještě zhoustnout. Mísily se v něm vůně řízků s borůvkami nasáklou svíčkovou a všechny tyto libé vůně narážely do zavřených oken kdesi vysoko u stropu motorestu Zálesák.

Jednou z architektonických zvláštností této surrealistické budovy je totiž fakt, že páry sbírané v kuchyni obří digestoří jsou vypouštěny do mezipatra, kde je průvan nasává skrz otevřená okna ven do vesmíru kolem lodi. Pardon motorestu. Účel dlouhého rozkládacího žebříku položeného před vchodem do pokojů náhle nabyl nového smyslu. Kdyby někdo ze štábu pocítil v tuto chvíli neodolatelnou potřebu zkrátit své obvyklé čtyři hodiny v posteli, které je dělily od dalšího natáčení potom by viděl svého režiséra jak v polospánku balancuje vysoko u stropu ve snaze jednou rukou zastavit zívání a druhou otevřít průduchy jídelním plynům.

Ten den se na štáb usmálo štěstí - podávaly se výborné žampiony, v královských porcích a se slevou. MD se kdoví proč nevyspale omluvil a jedl na pumpě.