Divácké přijetí Deník z natáčení Postprodukční týdny Premiérový deník Deník zombivce

3. týden

Třetí týden natáčení Hazardu se nesl ve znamení velkých zombiveckých scén, ve kterých se objevilo snad víc komparsistů než v Ben Hurovi (NADSÁZKA!) Ale skutečně, byl tu snad každý, kdo v okruhu tvůrců něco znamená. Když jsem se rozhlédl po mrtvolně bledých tvářích těch mužů, nenašel jsem nikoho, kdo by v životě nenapsal alespoň jeden román nebo sžíravý článek či recenzi. Aby ne, lanařil je sám Štěpán Kopřiva, a tak již několikrát zmiňovaný Ondřej Neff akčně padal na zem, Jiří Walker Procházka a Vlado Ríša se potácivě sunuli za mozky, které s chutí požíral pan Nemejovský, a Jiří Zídek si údajně velice pochutnal na ruce mrtvého kuchař. A to jsem neuvedl všechny, protože jsem osaplý. Opsalý. Ospalý, herdek!

Také já jsem si zazombil a díky mladistvému vzhledu mi proti mé vůli začali říkat hajný Robátko. Ale zabít je za to nemohu, oni už mrtví jsou. Navíc se nám zde rozmohlo jakési sektářství, které zapříčinily samolepky z jednoho časopisu. Suita okolo režie (do které se normálně počítám, ale momentálně jsem byl trochu mimo) je využila jediným možným způsobem. Nalepili si je na čelo, a kdo je neměl byl lump. Snad to mělo být jakési navázání z minulého týdne, kdy si titíž lidé (já opět ne) halili hlavy do záclon. Jestli mi tím vynecháním nechtějí něco naznačit?


Muži se záclonami na hlavě celého světa, spojme se!

Paradoxně se, alespoň z mého hlediska, nejvíc humorných situací neodehrála na place, ale během cestování. Ať už to, jak jsme málem přejeli policistu na motorce nebo jeli dodávkovým mercedesem se zadními dveřmi nevědomky dokořán, a poskytli tak ostatním účastníkům silničního provozu pohled na krásný, monstrozní, a hrozivě se kývající šlapostroj. Naštěstí nám začala být zima a řidič Marian se ohlédl. To, jak auto s Honzou Dolanským málem srazil vlak na nefungujícím přejezdu sice vtipné není, ale k cestování to také patří.

Samostatnou kapitolou je vození pana Nemejovského, protože ten člověk zná tolik veselých historek, až z toho mrazí. A jenom mimochodem jsme se dozvěděli, že to byl on, kdo přeložil původní Profesionály a vymyslel české verze jmen postav z Kačeřích příběhů a Rychlé roty. Vás to možná nebere, ale já se Skrblíkem vyrostl.

Takže zatim nazdar, jdu si zaplavat do peněz vydělaných na tomhle filmu (NADSÁZKA!)

Petr Macek