Stejně jako Vinný servis pro Byl jsem mladistvým intelektuálem také tvorba popelníku pro ChH byla svěřena bratru režisérovy manželky Honzovi Augustovi. Zadání znělo: vyrobit v mysliveckém stylu, zelené barvě a z hmoty, která Izzimu nepoškodí lebku. Respekt k mysliveckému sdružení České republiky se projevil pečlivou inspirací. A stejně jako vše u Choking Hazard jsme ji usmlouvali na polovinu žádané ceny. Dobře investovaných pět korun. Viz několik inspirativních materiálů čísla.
Popelník působící dojmem solidní kameniny plnil svoji funkci až do okamžiku než se použil. Stačil jeden úder do Měchurovy hlavy a drobné praskliny se změnily na loupající se kusy povrchu. Nastříkat gumu sprejem na auta prostě není ideální nápad. Nastříkat gumu sprejem na auta, neuvědomit si, že se povrch brzy oloupe a tudíž nemít záložní sprej je ale nápad doslova katastrofický.
Pokud se vám proto zdá, že Nedobyl nad umírajícím Měchurou drží popelník poněkud křečovitě, potom vysvětlení existuje. Jeho hlavním hereckým úkolem bylo zakrýt svými křečovitě rozevřenými prsty bílé okraje rekvizity.
Pokud se vám zdá, že barva popelníku mění barvu scénu od scény, potom vysvětlení existuje také. Produkční iniciativně nechala popelník přestříkat aby byl pro další natáčení dokonale připraven. Lahvově hnědá zeleň získala rázem hráškově zelený nádech. Další přestřik, další barevná mutace na hony vzdálená původní podobě. A tak dále a tak dále. Ke konci jsme v zoufalství požádali maskérku aby popelník patinovala svými šminkami, které do té doby používala pouze na herce. Z popelníku se stal patinovaný tvor ne nepodobný zmatenému chameleonovi, který se za každou cenu snaží nepřizpůsobit okolí. Dařilo se mu to úspěšně jak můžete ve filmu sledovat ve většině sekvencí z pokoje. Zde někde se též zrodila legenda o mrtvé skriptce, ale o tom zase jindy.
(c) Ghoti a Zdenek Trinkewitz
Při tvorbě těchto stránek nebyl (AFAIK) zraněn
ani zabit žádny myslivec.