Patinovat!

Přímotop Pavla Panzera

Září pokročilo. Paní zima skrz příhodné škvíry zlověstně poslepu šátrala motelem ve snaze najít vhodnou páteř. Prostě pomalu nastával čas, kdy broučci chodí spát svůj dlouhý zasloužený sen a lidé to schytávají s chřipkou. Také Pavel Panzer, toho času povolaný šéfovat kolejím, kamerovému vozíku a vůbec celé jízdě zapůjčené z FAMU, cítil, že na něj něco leze.

Až potud ověřený fakt. Od této chvíle se ale začíná příběh dostávat do oblasti mýtů. Neklamným příznakem je, že minimálně jeden další člověk na place by přísahal, že se to samé stalo jemu. Ale zpět do promrzlých prostor motelu Halali. Pavel Panzer po dni nabitém prací míří přímo do postele. Bere si své obvyklé pyžamo skládající se z několika kusů oblečení a lyžařské bundy, ale od nedovíratelného okna stále nesnesitelně táhne. Jeho na ubytovací kapacity méně šťastní kolegové z řad pomocníků už spokojeně ulehli v zákoutí chodby před jeho pokojem. Dnes je tu díky výparům z kuchyně sice řízkový odér, ale za to o několik stupňů tepleji. A Pavel Panzer se stále třese zimou. A v té chvíli mu to došlo.

Šéfosvětlovač se kterým ho pojí dobré vztahy od doby, kdy mu naposledy pomáhal tahat těžké reflektory ještě pokuřuje předodjezdový doutník na plácku před hotelem když k němu náš muž od jízdy přichází s naléhavou prosbou. Slovo dá slovo a prokřehlá dlaň zpečetí dohodu. Pavel Panzer cítí teplo už když si vleče do svého pokoje zvolna vychládající olbřímí reflektor přezdívaný dvoukilo. Podle výkonu dvou set watů. Celou noc nasvěcoval natáčecí plochu do běla rozpálen do ruda.

Rozespalí kolegové sotva zaznamenají funící shrbenou postavu, která za dveře svého pokoje vevláčí monolit z osvětlovačského kovu a skla. To co následovalo už popisují všichni stejně. Dveře pokoje Pavla Panzera se zavřely, chvíle klidu, kterým se vkrádalo svítání a pak se ozvalo mohutné vžžum! Dvoukilo bylo nahozeno k novému výkonu. Spáči procitli a třeštili zrak na pokojové dveře. Co třeštili, stínili si ho. Skrz každičký spár, klíčovou dírku i otvory po červotočích explodovalo světlo. Takový pocit museli asi zažít tři králové když kristovy jesličky ozářila betlémská hvězda. A Pavel Panzer s klapkami na očích se v té oslnivé záři doslova koupal v každém paprsku, který nejen svítil, ale hlavně hřál!

Té noci spal zdravě.