Nočník z natáčení

neboli 5. týden natáčení

Zdravím všechny vytrvalé čtenáře. Dnes bych vám rád poreferoval o tom, jak probíhala zkouška na focení oficiálních plakátů, zmíním se o natáčení poslední klapky, v čase se vrátíme do motelu ke spícímu herci a opravíme jednu chybu, neboli dezinformaci. Tak chutě do toho!

Předem bych rád upozornil na množství lidí, kteří by rádi zpracovali své poznatky do písemné formy. Jsme hrdí na to, že jsme v nich dokázali zasadit taková traumata, ze kterých ani dobrý psycholog nepomůže. "Přátelé," říkáme, "nejste sami!" Sám režisér podle své ženy po nocích křičí ze spaní (Tak chlapi, jdeme na to! Akce!)* a film zvaný urychlovač vztahů dál vítězně kosí hrdé mysli, ačkoliv už je dávno ve střižně. Brzy se tedy objeví jak Deník řidiče, tak i několik vzpomínek dalších, dosud nespecifikovaných členů štábu.

A nyní se nenásilně vracím k bodu jedna, kterým bylo focení živého obrazu, počinek natolik důležitý, že o něm sám deník Blesk 10. listopadu informoval. O co šlo. Vzhledem k tomu že herecký čas je drahý, dražší než čas režiséra, scénáristy a spícího produkčního, sešli jsme se v jednom ateliéru na Smíchově, abychom si nacvičili postavení herců na plakáty. Někteří jsou totiž hnidopiši, a tak chtěl mít Marek jasno dopředu. I nacvičili jsme. Já v roli křehké Evy, řidič Marian jako distingovaný Dušek-Rainiš, Radek Walter s holinkou simulující něco úplně jiného a zombivci. Za naší frontu na maso by se nemusel stydět ani ten exmastodont z Letné. To ale byla ta vážnější část. Pak následovalo komponované foto s Richardem Sacherem, zpěvákem, který bude mít v CH písničku. Naše akční fotografka zocelená Bleskem a SPYem navrhla focení v exteriéru, tedy venku. Tedy na Smíchově, za tmy, uprostřed Lidické, v cestě tramvaji. Tři zombivci tedy popadli zpěváka a podle pokynů fotografky ho táhli po silnici. Tu hlavou dolů, tu za nohy, jindy si ho zase přehodili přes rameny a prchali směr Vltava. A taky tu byla ta popelnice, škoda ji nevyužít! A fotografka cvakala a cvakala, a se smíchem se radovala až přijedou policajti, že to bude dobře nasvícený.

Další legrace nastala další středu, kdy jsme se všichni (oproti mylnému příspěvku na fóru) sešli na Barandově, na výpadovce z Prahy u pumpy OMV. Probíhalo zde natáčení poslední scény filmu a dotáčení nějakých drobností. Většina z nás, odvyklá drastickým podmínkám noček, však sebrala své síly a já neusnul! Z čisté nostalgie se zastavili i ti, kteří tam být nemuseli. A přišel i Tomáš Baldýnský, který z fleku vystřihl roli muže-hitchcocka, kterého jste si jistě všimli už v Intelektuálovi.

Pak se točily nějaké hovory, ale pakliže nevidíte výrazy herců, nezaujme vás to. Zajímavější už byly nájezdy Mercedesem na kameru, přístroj za několik... hodně peněz, kdy vůz musel chladičem zastavit několik decimetrů před objektivem. Tady jsem přenechal navigování řidiče někomu zodpovědnějšímu, a šel dělat důležitější práci (nespal jsem). Zakončili jsme to vtipnou scénou, která půjde po titulcích, ale to vám neřeknu, jen si ty titulky hezky přečtěte, ať vidíte, komu všemu to dalo práci.

A protože byla zima, povídali jsme si ve chvílích, kdy nás nechtěli na pumpu už pustit (pud sebezáchovy) po vzoru cimrmanů o požáru Národního divadla a jiných věcech, které popohánějí krev v žilách. Třeba jak Marek probudil jednoho herce dost neortodoxním způsobem za pomoci svého jazyku (původně jsem o tom chtěl napsat samostatně pod názvem Jak se budí princezny). Ale byl to opravdu muž, o to je to veselejší.

No a ten trailer na Choking Hazard nebude před Jeepers Creepers 2, ale před dobrodružným filmem Master and Commander. Na Russela Crowa by mohlo přijít víc lidí, než na strašáka.

* Alespoň doufáme že se to týká filmu!

Petr Macek