Ondřej Švec - Odi et amo

Jmenuji se Ondřej Švec, ale poslední dobou si nechávám říkat Ondar, je to víc umělečtější. Už odmala jsem se potloukal v divadle, ale brzo jsem zjistil, že mě spíš baví pozorovat naše paní režisérky při práci než dělat ze sebe kašpárka. Herci prostě nejsou normální lidi. To nemůže dělat normální člověk :D. Když mi bylo 15 a u nás ve škole se stal tzv. boot's scandal (problém s botami) , rozhodl jsem se, že to musím nějak zaznamenat. A tak jsem se dostal k tomu, že jsem napsal scénář a později i natočil svůj první a rovnou celovečerní film Ukradený boty aneb nevidí je jen blbec. Ten film znal u nás na Jížáku skoro každej. Málokdo ho ale viděl. Svůj podíl na tom m&aa cute; i poměrně nekvalitní zvuk a ovšem, nezkušenost nás všech. Přesto všechno se Boty staly kultem. A od té doby vlastně točim, píšu a režíruju. Nejvíc se líbil zde přiložený Odi et amo. Na FAMU mě s ním dokonce nevypískali a svým způsobem ho ocenili. V poslední době hlavně píšu. V amatérských podmínkách se film točí často poměrně těžko. Hlavně sehnat schopné a spolehlivé lidi je problem. Proto jsem byl rád, když sem narazil na Marka Dobeše. Začli jsme spolupracovat a já konečně našel někoho, kdo si mé scenáristické počiny přečte a předá mi něco mnohem víc než jen: ,,ale jo, de to". Takže jsem tomu moc rád. Přijde mi, že Marek je co se pracovních metod týče, poměrně americký a to jedině vítám. Jsem taky takovej :D Nebudu zatajovat, že scénku s reproduktorem a Michalem Davidem jsem tak trochu vzal z "Byl jsem mladistvím intelektuálem" , ale pojal jsem to po svém, tak mi doufám Marek tu drobnou zlodějinu promine. Myslím, že Michal David společně se smradlavou ponožkou to je velice silná zbraň :D